Růže: Jak na pěstování? Druhy a pravidelný řez

Růže – královny květin, které mají rádi všichni zahrádkáři. Jaké druhy růží najdeme v zahradách? Kdy stříhat růže, jak je správně pěstovat a zazimovat se dozvíte v článku.

Můžeme je vidět v barevné škále od klasické červené, přes žlutou, bílou, růžovou a mnohé další. Co všechno je třeba růžím dopřát, aby se vám odvděčily bohatství květů?

Zajímavosti o růžích

Na světě existuje více než 100 druhů růží, které se ve volné přírodě vyskytují výhradně na severní polokouli. Některé mohou růst i jako liány.

Najdete je:

• na okrajích lesů,
• na mezích,
• v křovinách.

Kultivary je možné rozdělit na historické rostliny, jež vznikly křížením růže keltské, a moderní hybridní růže. Tyto rostliny provázejí člověka už od starověku.

Zmínku o nich najdete v literatuře, mytologii i symbolice. V křesťanství je růže symbolem Panny Marie, v květomluvě promlouvá slovy lásky. Je také významným znakem v heraldice – pětilistou růži měli ve svém erbu Rožmberkové.

Druhy růží

Na našem kontinentu se nejčastěji pěstují tyto druhy růží a jejich kultivarů:

• růže šípková (Rosa canina),
• růže podhorská (Rosa dumalis),
• růže šedá (Rosa glauca, Rosa rubrifolia),
• růže lepkavá (Rosa glutinosa),
• růže oválnolistá (Rosa inodora),
• sicilská růže (Rosa sicula),
• růže keltská (Rosa gallica).

Klasikou, kterou známe z našich zahrad jsou červené růže, bílé, krémové, žluté či oranžové. Určitě jste v květinářstvích postřehli i modré růže, které jsou ovšem pouze dobarvené, proto nenaleťte prodávajícím. Bílé nebo krémové růže resp. jejich stonky se ponoří do speciální barvy a nasáknou barvu. Existují však také skutečné modré růže, které se podařilo vypěstovat vědcům a genetikům, ty však nejsou běžně dostupné, navíc jsou velmi drahé a dostanete je jen v pár specializovaných květinářstvích.

Podle samotného účelu využití můžeme také růže zadělit do skupin:

• stromkové růže – těchto růží můžeme dosáhnout, pokud na stromkovou podnož naočkujeme popínavé odrůdy,
• záhonové růže – zasadit je můžete do menších až středních zahrad, většina růží je určena také k pěstování do záhonů,
• popínavé růže – mají několik metrů dlouhé výhony, nedokážou se však sami táhnout, je třeba je směřovat, často se používá oblouk na růže, který je skvělým místem pro jejich popínání,
• sadové růže – vytvářejí mohutné keře a hodí se zejména do parcích a velkých zahrad,
• miniaturní (trpasličí růže) – jsou to zakrslé rostliny, dorůstají výšky 30 až 40 cm, mají drobnější kvítky a jsou vhodné k pěstování i jako pokojové rostliny.

Pěstování růže

Stanoviště

Tyto rostliny milují slunce, a proto by měly růst tam, kde ho budou mít dostatek. V polostínu obecně tyto rostliny příliš neprospívají, navíc jsou zde náchylnější na škůdce. Přesto ani jim nedělá dobře příliš ostré slunce na jižní straně, protože jim hrozí popálení. Na chvíli snesou zastínění. Nedaří se jim ani pod vzrostlými stromy.

Kyselá, těžká a jílovitá půda je pro tyto rostliny nevhodná. Lépe se jim bude dařit v hlinitopísčité zemině bohaté na živiny s pH okolo 6 až 7. V jejich blízkosti by měl proudit dostatečně vzduch, který jim po dešti rychle vysuší mokré listy.

Příliš kyselou půdu je třeba upravit přídavkem vápna, jež může být ve formě mletého vápence, nikoliv hašeného vápna. Je-li půda zásaditá, doplníme je rašelinou.

Výsadba růží

Nejvhodnější dobou, kdy sázet růže je druhá polovina října, než přijdou mrazy. Platí, že čím dříve růži na podzim vysadíme, tím pro ni lépe uděláme. Sadit je lze i na jaře, jakmile opadnou mrazíky. Rostliny sázíme tak hluboko, aby měla kořenový krček maximálně 5 cm pod úrovní půdy. Z něho vystupují výhony a je třeba ho dobře chránit před chladem v zimě přisypáním zeminy o výšce alespoň 20 cm.

Jak ošetřujeme růže na jaře

Pokud se ptáte, kdy stříhat růže, je to jaro. V jarním čase, kdy už mrazy nehrozí, odstraníme nasypanou zeminu a provedeme jarní řez, protože je velmi důležitý pro omlazení rostliny. Pokud bychom růži pravidelně neřezali, rostla by pouze do výšky s tím, že ve spodní části by byla holá. U velkokvětých růží necháme asi 4 očka. Skalkové růže zkrátíme na polovinu. Pnoucí růže prosvětlíme a odstraníme uschlé větve.

Rostliny by měly mít nakypřený záhon bez plevele. Zálivka by měla směřovat k bázi, nikoliv na listy. Nemusíme se bát růže hodně prolít vodou. Od září zálivku omezíme. Jako hnojivo doporučujeme oblíbený Cererit, na podzim je vhodné použít k přihnojení síran draselný.

Choroby a škůdci

Nejčastější chorobou růží je černá skvrnitost na listech, vyšší intenzita skvrnitosti je při vlhkém a teplém počasí. Zárodky houby přezimují ve spadaném listí a dovedou odolat i velmi nízkým teplotám. Jako ochranu použijeme odstranění a spálení listí, zalévání na bázi, nikoliv na list.

• Je-li na mladých výhonech šedobílý moučnatý povlak, jedná se o padlí růžové. Jako chemický postřik lze použít Saprol 0,125 % a Dithane M 0,3 %.
• Nepříjemné je také napadení růží mšicemi, které vyhledávají zejména mladé výhony. Na ně je nejúčinnější Pirimor DP 0,075 %.

Ochrana růže před zimou

Jakmile nastane zima, přikryjte růže vrstvou kompostu, která je ochrání před mrazem. Choulostivější odrůdy můžeme zakrýt i chvojím. Použití fólie je nevhodné. Popínavé růže se také doporučují zakrýt chvojím či obvázat pytlovinou.

Přemýšlíte, jaké druhy růží si pořídíte do své zahrady, ale neumíte se rozhodnout? Navštivte rozárium ve vašem okolí – zahradu zaměřenou výlučně na pěstování růží a naberte inspirace, které druhy si pořídíte i domů. Nejznámější rozárie v Čechách naleznete v Olomouci, Lidicích, Rajhradě či na Petříně. Největší sbírku růží můžete pozorovat v Botanické zahradě Chotobuz.

Při dobré péči růže roste a dělá radost několik desítek let.

Zdroj: gardeningknowhow.com, almanac.com

Další tipy do zahrady