Angrešt: Jak na pěstování? Stříhání, sklizeň a škůdci
Angrešt je ovocný keř, který nechybí na zahradě asi žádnému zahradníkovi. Ovoce obsahuje mnoho vitamínu C a E, je velmi zdraví prospěšné. Poradíme vám, jak jej pěstovat a stříhat.
Angrešt stromkový opět nachází cestu do našich zahrad a na stůl do kuchyně, kde ho lze upotřebit v dezertech, pro zavařování nebo jen tak čerstvý na chuť.
Ovoce angrešt
Plody angreštu, kterému se říká také srstka obecní nebo meruzalka, obsahují kyseliny jablečnou, šťavelovou i citronovou. Jsou bohaté na vitamín C a E, o něco méně mají vitamínů skupiny B. Najdete v nich i minerální látky jako:
- fosfor,
- draslík,
- karoten,
- vápník,
- hořčík,
- železo,
- zinek,
- křemík.
Účinky angreštu pro zdraví
Přinášíme vám důvody, proč se vyplatí jíst angrešt:
- podporuje trávení,
- pomáhá budování imunity,
- zpevňuje cévní systém,
- pozitivně ovlivňuje zdraví očí a snižuje riziko šedého zákalu,
- vyrovnává krevní tlak,
- pomáhá proti nespavosti, zlepšuje spánek,
- snižuje obsah cholesterolu v krvi,
- pomáhá při redukci váhy,
- má antidepresivní a uklidňující účinky.
Pěstování
Angrešt, stejně jako rybíz a další menší ovocné keře, patří mezi nenáročné keře na pěstování. Před samotným pěstováním je důležité, abyste se rozhodli, zda budete pěstovat
- keřové angrešty,
-
angrešt stromkový.
Mnozí zahrádkáři asi vědí, že angrešt má nepříjemné trny, které při sklizni či stříhání umí překážet. Vyhnout se tomu můžete tak, pokud se při koupi zaměříte jen na beztrnné odrůdy angreštu, které vám umožní pohodlnou práci. Také je dobré se při koupi informovat, zda je vybraná odrůda angreštu rezistentní a jaká je velikost plodů. Pokud chcete mít bohatou úrodu, volte velkoplodý angrešt.
Stanoviště pro angrešt
Srstce vyhovují otevřená stanoviště s mírným průvanem. Rostliny musí totiž mít volný prostor pro cirkulaci vzduchu. Půda by měla být:
- bohatá na živiny,
- středně těžká,
- humózní,
- neutrální až slabě kyselé reakce.
Nemá ráda sucho ani přemokření. Kromě toho celkem rychle reaguje na okopávání, protože mělce koření. Vhodná není půda jílovitá, ani písčitá.
Kdy sázet angrešt
Výhodnější je podzimní výsadba, kdy rostlina ještě stačí před zimou zakořenit. Výhony u keře se po výsadbě zkracují na dva až čtyři pupeny. V následujícím roce se ponechává maximálně šest nejsilnějších výhonů. Stromek je třeba opatřit kůlem, který by měl procházet jeho korunou. Klidně můžeme meruzalku vysadit i hlouběji. Dobře koření, a na kmínku zahrnutém půdou snadno vytvoří nové kořeny. Mělká sadba dobrá není, protože část kořenů obvykle zaschne, a to z toho důvodu, že pod povrchem půdy se jim nedostává dostatek vláhy.
V dalších letech se odstraňují všechny zahušťující výhony, ty hlavní je třeba zkrátit o jednu třetinu až polovinu a postranní obrost na očka. Stromek, který je správně tvarovaný, by při sklizni měl být dobře přístupný i uvnitř své koruny. A na keři by měly být maximálně tří až pětileté výhony.
Kdy stříhat angrešt
Po čtyřech až šesti letech bychom měli hlavní větve obměnit za mladší. Odstraníme přestárlé výhony až na náhradní mladé. Životnost keřů meruzalky může být až dvacet let, je-li pravidelně prořezávána. Angreštový keř dosahuje dospělosti po čtyřech až pěti letech. Pokud mu dopřejeme každý rok řez, odmění se nám svou robustností, což brání tvorbě přerostlých a visících větví, co se ohýbají k zemi a ovoce pak je v kontaktu s půdou.
Hnojení
Nejlepším hnojivem pro angrešt je chlévská mrva, kterou dáme do jeho okolí na podzim a na jaře zapracujeme do půdy. Dále můžeme hnojení doplnit kostní moučkou a draselnými hnojivy.
Sběr angreštu
U termínu sklizně je třeba se rozmyslet, na co budeme angrešt používat. Podle toho totiž rozlišujeme až tři stupně zralosti. Na počátku června jsou na angreštových keřících nebo stromcích zelené plody vhodné při přípravu marmelád, protože obsahují nejvíce pektinu. Jestliže chceme raději mít zavařený kompot, pak srstku sklízíme na počátku července. Pro přímou spotřebu je nejvhodnější nechat plody zrát během července, kdy se vybarvují podle dané odrůdy.
Při sklizni angreštu musíte být opatrní, jelikož na větvích se nacházejí nepříjemné trny. Proto používejte pracovní rukavice.
Choroby a škůdci
Plody a listy meruzalky mohou být napadené americkým padlím angreštovým. Projevuje se bělavými povlaky na mladých výhoncích, které se objevují v květnu. Další houbovou chorobou je antraknóza rybízu. Ta napadá převážně listy, jež mohou být posety žlutozelenými skvrnami. Ty následně usychají a keř nebo stromek srstky trpí. Napadené rostliny mohou i uhynout. Listy je proto třeba zlikvidovat.
Nejlepší prevencí před houbovými chorobami je vhodný řez angreštu, aby byl dostatečně vzdušný.
Použití angreštu
Nejlepší způsoby, jak zpracovat dozrálý angrešt jsou:
- džem,
- angreštový koláč,
- angreštový kompot,
- zamrazit angrešt,
- usušit angrešt,
- angreštový rosol,
- angreštový čaj z listů.
Angreštový kompot je doslova vitamínovou bombou a zázrakem pro zdraví, v případě nemoci ho můžete jíst a doplníte do těla všechny potřebné vitamíny.
Zdroj: growveg.co.uk
Mohlo by vás zajímat
Jen pro informaci. Stromkový angrešt v podstatě neexistuje, je to angrešt roubovaný na stromek meruzalky. Takže angrešt není meruzalka. A roubuje se právě proto, že angreštový keř má výše zmíněné nevýhody. Nevýhody ,,stromkového angreštu“ jsou nižší životnost a možnost zlomení v místě roubování.